|
|
Mezinárodní klimatické právo
Jiřičná, Kateřina ; Fabšíková, Tereza (vedoucí práce) ; Damohorský, Milan (oponent)
Název práce: Mezinárodní klimatické právo Klíčová slova: změna klimatu, Rámcová úmluva OSN o změně klimatu, Pařížská dohoda Diplomová práce se zaměřuje na zhodnocení vývoje mezinárodního klimatického práva od jeho počátků s důrazem na vývoj klimatického režimu v posledních letech. Práce je rozdělena na úvod, pět částí a závěr. První část se věnuje vědeckému pozadí změny klimatu. Druhá část vysvětluje komplexnost problematiky a přibližuje důvod různých přístupů států ke změně klimatu. Třetí část se zabývá předmětem a prameny klimatického práva. Čtvrtá a pátá část jsou pak věnovány podrobnému popisu vývoje mezinárodního klimatického režimu v rámci OSN se zaměřením na vývoj po přijetí Pařížské dohody v páté části.
|
|
|
Rhetoric of US Foreign Environmental Policy: Case Study of the Paris Agreement
Štěpařová, Tereza ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Fiřtová, Magdalena (oponent)
Pařížská dohoda představuje přelomovou mezinárodní dohodu o ochraně životním prostředí, které byla věnována rozsáhlá politická, novinářská a akademická pozornost, a Spojené státy americké hrály v procesu vyjednávání klíčovou roli. Tato práce předkládá ucelený přehled faktorů, které mohou ovlivnit přístup USA k mezinárodní environmentální politice, a zaměřuje se na podrobnou analýzu rétoriky amerických federálních politických elit k tématu Pařížské dohody, přičemž srovnává dvě časová období - druhé funkční období presidenta Baracka Obamy, a období administrativy Donalda Trumpa. Analýza prokazuje silné propojení politické ideologie se stranickou příslušností a významný vliv vysoce polarizovaného systému dvou politických stran na environmentální rétoriku USA. S použitím Putnamovy teorie two-level game však případová studie také ukazuje, že i demokratičtí politici přistupovali v určitých případech k otázce Pařížské dohody pragmaticky v tématech jako jsou americká ekonomika, hospodářský růst nebo vedoucí postavení USA v mezinárodní politice. Tato práce představuje rétorické přístupy, v nichž se stranická a ideologická polarizace odráží v tom, jak jsou témata související s Pařížskou dohodou rámována a prezentována, nikoliv jaká témata jsou vybrána a rétoricky pokryta, protože bez ohledu na to, zda jde o...
|
|
|
Mezinárodní režim ochrany klimatu ve světle závazků vybraných smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu
Štěpánek, Přemysl ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Braun, Mats Rickard (oponent) ; Kučerová, Irah (oponent)
1 Název práce: Mezinárodní režim ochrany klimatu ve světle závazků vybraných smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu Autor práce: PhDr. Ing. Přemysl Štěpánek Školitel: Doc. PhDr. Jan Karlas, M.A., Ph.D. Pracoviště: Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut politologických studií, Katedra mezinárodních vztahů. Rok obhajoby: 2018 Abstrakt Za účelem doplnění dosavadního výzkumu týkajícího se jednání států v rámci problematiky globálních veřejných statků zkoumá tato disertační práce sílu emisních závazků smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) a vliv vybraných faktorů odvozených z racionalismu a konstruktivismu na sílu těchto závazků ve dvou různých kontextech, a to v rámci Kodaňské dohody (2009) a Pařížské dohody (2015). S využitím mnohonásobné lineární regresní analýzy na vzorku 27, resp. 54 případů v prvním, resp. druhém období, a také prostřednictvím případových studií zaměřených na tři významné smluvní strany UNFCCC s identifikovaným silným závazkem a variancí hodnot nezávislých proměnných (Evropská unie, Ruská federace, Jihoafrická republika) dochází práce k následujícím závěrům. Regresní analýza v obou kontextech ukázala v souladu s předpoklady pozitivní vliv dvou faktorů na sílu závazků, a to podílu energie z alternativních a jaderných zdrojů a hospodářské...
|
|
|
Právní úprava ochrany klimatu po přijetí Pařížské dohody
Vašek, Karel ; Žákovská, Karolina (vedoucí práce) ; Sobotka, Michal (oponent)
Právní úprava ochrany klimatu po přijetí Pařížské dohody Abstrakt Od počátku devadesátých let minulého století spolupracuje naprostá většina zemí světa na vytvoření společného systému ochrany klimatu, který by byl efektivní a pomohl zachovat ekosystém Země pro budoucí generace bez závažných a nezvratných negativních změn. Po více než 20 letech obtížných mezinárodních jednání bez konkrétních výsledků byla v prosinci 2015 přijata ambiciózní Pařížská dohoda, která se změnou klimatu zabývá. Hlavním cílem této práce je zhodnotit, zda je Pařížská dohoda vhodným nástrojem ochrany klimatu a zda směřuje k cílům, které jsou v ní stanoveny. První část práce analyzuje vývoj mezinárodní ochrany klimatu před přijetím Pařížské dohody. Práce popisuje vývoj od položení základních kamenů ochrany klimatu, přes první meteorologické konference, k přijetí Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu a na ni navazujícího Kjótského protokolu. Dále se věnuje právě Kjótskému protokolu a zklamání, která s sebou přinesl. Závěr první části je pak věnován Kodaňské dohodě, jejímu specifickému postavení a následnému vývoji před klimatickou konferencí v Paříži v roce 2015. Druhá část se zabývá rozborem samotné Pařížské dohody, jejím právních charakterem a postavením v rámci systému vytvořeném UNFCCC. Zvláštní pozornost je věnována zejména...
|
|
| |
|
|
Globalizace a její důsledky pro právo (s důrazem na legislativu v oblasti ochrany klimatu)
Petrusek, Kryštof ; Agha, Petr (vedoucí práce) ; Urban, Michal (oponent)
Název Diplomové práce: Globalizace a její důsledky pro právo Tato práce se zabývá fenoménem globalizace a jejími důsledky pro právo. Jelikož je samotný pojem globalizace velice obsáhlým, věnuje se práce cíleně pouze vybraným aspektům dopadů na právo jako společenský fenomén. Právo je v tomto pojetí vnímáno jako mocenský a politický nástroj zapojování dalších subjektů do jeho tvorby, což vede přirozeně k narušování po staletí budované role státu jako hegemona legislativní normotvorby. Práce je rozdělena do tří částí, přičemž v první kapitole se zaměřuje na fenomén a genezi globalizace jako takové. Poukazuje se zde na časté výtky vůči ní a dochází k závěru, že se i přes všechny dílčí nedostatky jedná o velice pozitivní proces, díky kterému v konečném důsledku bohatne světová společnost jako celek. Poslední dobou se nicméně pojem globalizace přetřásá i na politických úrovních, především v kontextu tzv. Brexitu a volby Donalda Trumpa. Cílem této části je tak poukázat na fakt, že i podobné světové události je nutno vnímat optikou deziluzí z procesu globalizace a jeho neekonomických, spíše kulturních, aspektů. Je nicméně nutno říct, že tato hypotéza se potvrdila pouze nepřímo a je do budoucna určitě vhodné se jí zabývat v navazujícím, spíše sociologicky zaměřeném, výzkumu. Část druhá a třetí je potom...
|
|
|
Integrace klimatické politiky do vybraných obchodních dohod Evropské unie
Sochor, Jan ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Černovská, Eliška (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá integrací klimatické politiky do obchodních dohod Evropské unie, konkrétně Komplexní hospodářské dohody s Kanadou (CETA) a Dohody o hospodářském partnerství mezi EU a Japonskem (EPA). Klimatická politika Evropské unie se v posledních letech stává stále ambicióznější. Přesto Evropská unie nemá příliš nástrojů, jak k podobné ambicióznosti zavázat i ostatní státy světa. Jedním z řešení by mohly být bilaterální obchodní dohody, prostřednictvím kterých by Unie mohla zavázat ostatní státy k boji se změnou klimatu. Předmětem zájmu této práce je výzkum integrace klimatické politiky, který se zaměřuje jak na vnitřní koherenci utváření obchodních dohod, tak na jejich výslednou podobu. Práce v teoretické části rozvádí akademickou debatu o koherenci politik, důraz je zároveň kladen na popsání klimatických aktérů uvnitř institucionálního rámce EU a na historii klimatické politiky. Výzkum operacionalizuje koncept climate policy integration (CPI) a pomocí analýzy oficiální dostupných dokumentů Evropské komise, Rady EU a Evropského parlamentu představuje a porovnává postupný proces utváření obchodních dohod CETA a EPA, společně se zapojením vnějších i vnitřní klimatických aktérů do procesu tvorby obchodní politiky.
|
|
|
Mezinárodní režim ochrany klimatu ve světle závazků vybraných smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu
Štěpánek, Přemysl ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Braun, Mats Rickard (oponent) ; Kučerová, Irah (oponent)
1 Název práce: Mezinárodní režim ochrany klimatu ve světle závazků vybraných smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu Autor práce: PhDr. Ing. Přemysl Štěpánek Školitel: Doc. PhDr. Jan Karlas, M.A., Ph.D. Pracoviště: Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut politologických studií, Katedra mezinárodních vztahů. Rok obhajoby: 2018 Abstrakt Za účelem doplnění dosavadního výzkumu týkajícího se jednání států v rámci problematiky globálních veřejných statků zkoumá tato disertační práce sílu emisních závazků smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) a vliv vybraných faktorů odvozených z racionalismu a konstruktivismu na sílu těchto závazků ve dvou různých kontextech, a to v rámci Kodaňské dohody (2009) a Pařížské dohody (2015). S využitím mnohonásobné lineární regresní analýzy na vzorku 27, resp. 54 případů v prvním, resp. druhém období, a také prostřednictvím případových studií zaměřených na tři významné smluvní strany UNFCCC s identifikovaným silným závazkem a variancí hodnot nezávislých proměnných (Evropská unie, Ruská federace, Jihoafrická republika) dochází práce k následujícím závěrům. Regresní analýza v obou kontextech ukázala v souladu s předpoklady pozitivní vliv dvou faktorů na sílu závazků, a to podílu energie z alternativních a jaderných zdrojů a hospodářské...
|
|
|
Právní úprava ochrany klimatu v "post-kjótském" období
Němeček, Michal ; Žákovská, Karolina (vedoucí práce) ; Sobotka, Michal (oponent)
Tato práce se zaměřuje na oblast práva ochrany přírody v oblasti globálních klimatických změn, a to v rovině mezinárodní, tj. mezinárodní smlouvy a úmluvy, legislativy Evropské unie a právní úpravy v České republice. Roky 2012 a 2015 byly z hlediska předpokládaného konce prvního (a původně jediného) kontrolního období Kjótského protokolu důležitými mezníky. Krom historického vývoje mezinárodního práva na ochranu klimatu, spočívajícího ve stručném výčtu dosavadních konferencí Rámcové úmluvy o změně klimatu, je v práci obsažena i předposlední klimatická konference v Paříži společně s předpoklady jeho dalšího směřování a dále pak i doporučení de lege ferenda. Podobně se práce věnuje i legislativě EU a ČR, především oblasti systému obchodování s emisními povolenkami. Okrajově jsou zmíněny i adaptační strategie EU a ČR, na které se právo na ochranu klimatu posledních let zaměřuje stále více. Klíčová slova Klimatická změna, Pařížská dohoda, emisní povolenka, COP
|
|
|
Selected topics from climate change law with a focus on the transfer of technologies
Vrbová, Zuzana ; Žákovská, Karolina (vedoucí práce) ; Sobotka, Michal (oponent)
První část diplomové práce se zabývá obecně vývojem mezinárodního práva ochrany klimatu. Vysvětluje, proč je v současnosti tato oblast práva v centru pozornosti, a to především z důvodu stále častěji zmiňovaných dopadů globálních teplotních změn na životní prostředí a lidskou společnost. Uvádí, jaké mezinárodní smlouvy oblast ošetřují - jde o Rámcovou úmluvu OSN o změnách klimatu, která funguje jako právní rámec pro celý klimaticko-právní režim, Kjótský protokol, jakožto právní nástroj ukládající konkrétní povinnosti co se týče snižování emisí a Pařížskou dohodu, která vznikla pod dikcí Rámcové úmluvy, ovšem dá se považovat za novou samostatnou mezinárodní smlouvu. Autorka predikuje, že právě tato dohoda bude udávat směr celého právního odvětví, a proto se v první části práce soustředí především na tuto mezinárodní multilaterální smlouvu. Odhaluje její nedostatky, především jistou neambicióznost některých bodů dohody a problematickou vymahatelnost jednotlivých ustanovení, kterážto se bude silně odvíjet od dobrovolnosti států implementovat je do svých domácích právních systémů. Druhá část se detailněji zaměřuje na jeden aspekt vztahující se ke generální problematice uvedené v první části. Autorka zdůrazňuje důležitost nízkouhlíkových technologií při snižování emisí a jejich roli v klimaticko-právním...
|
host ::
RSS.